|
|
Vliv toxicity a ostatních vlastností výsypkových substrátů na růst rostlin
Zadinová, Radka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent)
Povrchová těžba uhlí zanechává v krajině velké škody. Tento typ těžby je charakteristický tvorbou velkých vnějších výsypek. Na výsypkách jsou často substráty, které obsahují toxické látky nebo látky, které se zvětráváním stávají toxické pro rostliny a edafon. Tato práce má ukázat jaké vlastnosti substrátů jsou pro fytotoxicitu nejdůležitější. Pro výzkum byla vybrána lokalita zahrnující 3 druhy odlišných substrátů, terénní nerovnosti a lagunu uprostřed. Lokalita byla rozměřena do sítě bodů. Na jednotlivých bodech byl proveden test s rostlinou Sinapis alba a odebrána biomasa přirozeně rostoucí vegetace. Dále byl na bodech odebrán substrát a změřeny hodnoty pH, konduktivity a arsenu. Test se Sinapis alba byl zopakován v laboratorních podmínkách. Na lokalitě byly změřeny GPS souřadnice pro matematický model vytvořený v programu ArcGIS. Pokus ukázal na důležitost typu substrátu a jeho geologického popisu a dále pak na spojitost mezi depresí a hodnotami pH a konduktivity. Konduktivita a pH také korelují s hodnotami vzcházení Sinapis alba a biomasy přirozeně rostoucí vegetace.
|
|
|
Změny vlastností výsypkových substrátů během urychleného zvětrávání
Zadinová, Radka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
Povrchová těžba uhlí zanechává na krajině nevratné následky. Při povrchové těžbě hnědého uhlí vznikají rozsáhlé plochy výsypek. Vznik půd je významně ovlivněn procesem zvětrávání matečné horniny. Na odebraných vzorcích nejčastějších substrátů byl proveden pokus s urychleným zvětráváním. Vzorky byly zalité destilovanou vodou, ponechaly se nasáknout, poté se zmrazily, rozmrazily a usušily. Tento cyklus byl zopakován dvacetkrát. Před pokusem a po pokusu byly změřeny hodnoty: pH, konduktivita, obsah organické hmoty ztrátou žíháním, zrnitost a nasáklivost. Před i po pokusu byl proveden test toxicity pro rostliny vysetím semen hořčice žluté (Sinapis alba). Pokus urychleného zvětrávání ukázal možný vývoj zvětrávání výsypkových substrátů v čase zejména posun pH k neurálním hodnotám, a zvýšení nasáklivosti materiálů, přes tyto změny nebyl zaznamenán posun v toxicitě některých půd pro rostliny.
|
|
|
Experimentální stanovení personální expozice PM10 na vybraných pracovištích povrchového lomu na hnědé uhlí
Basslerová, Barbora ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent)
Práce porovnává experimentálně zjištěné hodnoty PM1, PM2,5, respirabilní frakce a PM10 mezi kabinou řidiče a venkovním ochozem kolesového rýpadla v hnědouhelném lomu Doly Nástup Tušimice v období od 16. 3. do 23. 3. 2015. Pro měření koncentrací jednotlivých frakcí byly použity přenosné laserové nefelometry. Ve venkovním prostředí byla potvrzena převaha hrubého aerosolu, která z celkové doby měření představovala 82 %. Frakce PM10 převažovala ve venkovním prostředí a měnila se v průběhu dne, v závislosti na vykonávané činnosti pracovníka. Vliv na koncentraci PM10 měl pravidelný úklid zametáním v úsecích přesypů. V kabině řidiče byly zjištěny výkyvy koncentrací PM1 vlivem pobytu kuřáků na tomto pracovišti. Z těchto příčin dochází k rozdílům koncentrací mezi jednotlivými pracovními směnami. Současně byla monitorována teplota vzduchu a relativní vlhkost vzduchu v obou typech pracovního prostředí. V kabině řidiče teplota vzduchu dosahovala průměrně hodnot mimo optimální rozsah doporučený pro pracovní prostředí. Práce dále zjišťuje personální expozici řidiče kolesového rýpadla, která se pro celkovou koncentraci pohybuje pod limitem. Potenciálně zdravotně rizikovějšími se jeví menší frakce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vertikální distribuce atmosférického aerosolu v mezní vrstvě atmosféry
Dočekalová, Veronika ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Jančík, Petr (oponent)
Znečištění atmosférickým aerosolem je jedním z největších problémů ochrany ovzduší a povrchové lomy jsou považovány za významný zdroj hrubých částic. Aby mohla být zavedena vhodná opatření ke zlepšení kvality ovzduší v oblastech těžby, je třeba identifikovat zásadní zdroje znečišťování. Koncentrace částic v ovzduší jsou běžně měřeny při zemském povrchu a jejich šíření v prostoru je pouze odhadováno prostřednictvím modelů. Tato práce si proto kladla za cíl měření koncentrací hrubého aerosolu nad hnědouhelným lomem prostřednictvím experimentálních letových měření za účelem odhadu, nakolik se částice generované těžební aktivitou podílí na znečištění ovzduší ve svém okolí. Měřicí kampaň proběhla ve dnech 11. až 26. listopadu 2012 v lomu Vršany. Použita byla vzducholoď s elektrickým pohonem nesoucí přístroje DustTrak DRX a P-Trak, teploměr a vlhkoměr. Lety byly vedeny po stejné trajektorii v několika výškách nad prostorem lomu. Koncentrace PM1-10 a GPS data byla zaznamenávána každou vteřinu. Průměrná rychlost letu se pohybovala mezi 6 a 7 ms-1 . Pozemní měření zahrnovala meteorologii a koncentrace PM10. Období kampaně se vyznačovalo nízkými teplotami i rychlostí větru a vysokou relativní vlhkostí. Epizody zvýšení koncentrací PM10 nad 200 µgm-3 pozorované v některých dnech nebyly spjaty s prouděním ve směru od...
|
|
|
Vertikální distribuce atmosférického aerosolu v mezní vrstvě atmosféry
Dočekalová, Veronika ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Jančík, Petr (oponent)
Znečištění atmosférickým aerosolem je jedním z největších problémů ochrany ovzduší a povrchové lomy jsou považovány za významný zdroj hrubých částic. Aby mohla být zavedena vhodná opatření ke zlepšení kvality ovzduší v oblastech těžby, je třeba identifikovat zásadní zdroje znečišťování. Koncentrace částic v ovzduší jsou běžně měřeny při zemském povrchu a jejich šíření v prostoru je pouze odhadováno prostřednictvím modelů. Tato práce si proto kladla za cíl měření koncentrací hrubého aerosolu nad hnědouhelným lomem prostřednictvím experimentálních letových měření za účelem odhadu, nakolik se částice generované těžební aktivitou podílí na znečištění ovzduší ve svém okolí. Měřicí kampaň proběhla ve dnech 11. až 26. listopadu 2012 v lomu Vršany. Použita byla vzducholoď s elektrickým pohonem nesoucí přístroje DustTrak DRX a P-Trak, teploměr a vlhkoměr. Lety byly vedeny po stejné trajektorii v několika výškách nad prostorem lomu. Koncentrace PM1-10 a GPS data byla zaznamenávána každou vteřinu. Průměrná rychlost letu se pohybovala mezi 6 a 7 ms-1 . Pozemní měření zahrnovala meteorologii a koncentrace PM10. Období kampaně se vyznačovalo nízkými teplotami i rychlostí větru a vysokou relativní vlhkostí. Epizody zvýšení koncentrací PM10 nad 200 µgm-3 pozorované v některých dnech nebyly spjaty s prouděním ve směru od...
|
|
|
Experimentální stanovení personální expozice PM10 na vybraných pracovištích povrchového lomu na hnědé uhlí
Basslerová, Barbora ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent)
Práce porovnává experimentálně zjištěné hodnoty PM1, PM2,5, respirabilní frakce a PM10 mezi kabinou řidiče a venkovním ochozem kolesového rýpadla v hnědouhelném lomu Doly Nástup Tušimice v období od 16. 3. do 23. 3. 2015. Pro měření koncentrací jednotlivých frakcí byly použity přenosné laserové nefelometry. Ve venkovním prostředí byla potvrzena převaha hrubého aerosolu, která z celkové doby měření představovala 82 %. Frakce PM10 převažovala ve venkovním prostředí a měnila se v průběhu dne, v závislosti na vykonávané činnosti pracovníka. Vliv na koncentraci PM10 měl pravidelný úklid zametáním v úsecích přesypů. V kabině řidiče byly zjištěny výkyvy koncentrací PM1 vlivem pobytu kuřáků na tomto pracovišti. Z těchto příčin dochází k rozdílům koncentrací mezi jednotlivými pracovními směnami. Současně byla monitorována teplota vzduchu a relativní vlhkost vzduchu v obou typech pracovního prostředí. V kabině řidiče teplota vzduchu dosahovala průměrně hodnot mimo optimální rozsah doporučený pro pracovní prostředí. Práce dále zjišťuje personální expozici řidiče kolesového rýpadla, která se pro celkovou koncentraci pohybuje pod limitem. Potenciálně zdravotně rizikovějšími se jeví menší frakce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv toxicity a ostatních vlastností výsypkových substrátů na růst rostlin
Zadinová, Radka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent)
Povrchová těžba uhlí zanechává v krajině velké škody. Tento typ těžby je charakteristický tvorbou velkých vnějších výsypek. Na výsypkách jsou často substráty, které obsahují toxické látky nebo látky, které se zvětráváním stávají toxické pro rostliny a edafon. Tato práce má ukázat jaké vlastnosti substrátů jsou pro fytotoxicitu nejdůležitější. Pro výzkum byla vybrána lokalita zahrnující 3 druhy odlišných substrátů, terénní nerovnosti a lagunu uprostřed. Lokalita byla rozměřena do sítě bodů. Na jednotlivých bodech byl proveden test s rostlinou Sinapis alba a odebrána biomasa přirozeně rostoucí vegetace. Dále byl na bodech odebrán substrát a změřeny hodnoty pH, konduktivity a arsenu. Test se Sinapis alba byl zopakován v laboratorních podmínkách. Na lokalitě byly změřeny GPS souřadnice pro matematický model vytvořený v programu ArcGIS. Pokus ukázal na důležitost typu substrátu a jeho geologického popisu a dále pak na spojitost mezi depresí a hodnotami pH a konduktivity. Konduktivita a pH také korelují s hodnotami vzcházení Sinapis alba a biomasy přirozeně rostoucí vegetace.
|
|
|
Změny vlastností výsypkových substrátů během urychleného zvětrávání
Zadinová, Radka ; Bartuška, Martin (oponent) ; Frouz, Jan (vedoucí práce)
Povrchová těžba uhlí zanechává na krajině nevratné následky. Při povrchové těžbě hnědého uhlí vznikají rozsáhlé plochy výsypek. Vznik půd je významně ovlivněn procesem zvětrávání matečné horniny. Na odebraných vzorcích nejčastějších substrátů byl proveden pokus s urychleným zvětráváním. Vzorky byly zalité destilovanou vodou, ponechaly se nasáknout, poté se zmrazily, rozmrazily a usušily. Tento cyklus byl zopakován dvacetkrát. Před pokusem a po pokusu byly změřeny hodnoty: pH, konduktivita, obsah organické hmoty ztrátou žíháním, zrnitost a nasáklivost. Před i po pokusu byl proveden test toxicity pro rostliny vysetím semen hořčice žluté (Sinapis alba). Pokus urychleného zvětrávání ukázal možný vývoj zvětrávání výsypkových substrátů v čase zejména posun pH k neurálním hodnotám, a zvýšení nasáklivosti materiálů, přes tyto změny nebyl zaznamenán posun v toxicitě některých půd pro rostliny.
|
host ::
RSS.